Jak si vyřídit na úřadu?

Každý z nás musí někdy na úřad, občas ale tápeme, kde si máme co a jak vyřídit. Níže uvedený seznam by Vám v tom měl pomoci.

maskot - sob

Státní sociální podpora

Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky:
  • Přídavek na dítě
  • Rodičovský příspěvek
  • Příspěvek na bydlení
  • Porodné
  • Pohřebné
Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizují krajské pobočky Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby. Více informací zde.

Žádost o přídavek na dítě

Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Žádost o příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Žádost o rodičovský příspěvek

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Žádost o porodné

Porodné je dávka poskytovaná v závislosti na výši příjmu, kterou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Žádost o pohřebné

Touto jednorázovou dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Pohřebné je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč. Příjem rodiny se netestuje. Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba (s výjimkou mrtvě narozeného dítěte) měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře, potvrzení a další potřebné doklady lze nalézt ZDE.

Dávky pěstounské péče

Jako pěstounská péče se pro účely dávek pěstounské péče posuzuje péče o dítě poskytovaná osobou v evidenci (osobou vedenou v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu) a osobou pečující, tedy osobou:
  • která je pěstounem (nikoli na přechodnou dobu),
  • která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
  • které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dítě dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče (tzv. předpěstounská péče),
  • která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo
  • která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem.
Více informací zde.

Příspěvěk na úhradu potřeb dítěte

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče. Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Příspěvek při ukončení pěstounské péče

Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku této osoby na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše jednorázového příspěvku činí 25 000 Kč.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Odměna pěstouna

Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující a osoba v evidenci (osoba pečující i po dosažení zletilosti dítěte, pokud má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte). Pokud jsou oba manželé osobou pečující nebo osobou v evidenci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Příspěvek při převzetí dítěte

Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující, která převzala dítě do pěstounské péče.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla

Na příspěvek má nárok osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Podmínkou dále je, že osoba pečující nesmí motorové vozidlo používat k výdělečné činnosti.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře, potvrzení a další potřebné doklady lze nalézt ZDE.

Pomoc v hmotné nouzi

Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty. V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní v rámci sociální práce některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:
  • příspěvek na živobytí
  • doplatek na bydlení
  • mimořádná okamžitá pomoc
Více informací zde.

Příspěvek na živobytí

Je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k různým situacím, které jsou zcela individuálního charakteru, má orgán pomoci v hmotné nouzi možnost z okruhu společně posuzovaných osob některou osobu vyloučit. ¨
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Doplatek na bydlení

Je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Mimořádná okamžitá pomoc

Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně.
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře, potvrzení a další potřebné doklady lze nalézt ZDE.

Příspěvek na péči

Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. Více informací zde.

Příspěvek na péči

  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči

  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Žádost o zvýšení příspěvku

  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře, potvrzení a další potřebné doklady lze nalézt ZDE.

Dávky pro osoby zdravotně postižené

Dávky pro osoby se zdravotním postižením jsou upraveny zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“) a vyhláškou č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 388/2011 Sb.“). Více informací zde.

Příspěvek na mobilitu

Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka, která je určena osobě starší 1 roku
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Příspěvek na zvláštní pomůcku

Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má: – těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí – nebo těžké sluchové postižení – anebo těžké zrakové postižení
  • Celá charakteristika dávky – ZDE
  • Formulář ke stažení – ZDE

Průkaz OZP

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Od počátku roku 2014 je možné průkaz osoby se zdravotním postižením získat pouze na základě samostatného řízení a posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem okresní správy sociálního zabezpečení.
  • Celá charakteristika – ZDE
  • Žádost o přiznání průkazu: formulář ke stažení – ZDE
  • Žádost o přechod nároku na průkaz: formulář ke stažení – ZDE
  • Žádost o změnu nároku na průkaz: formulář ke stažení – ZDE

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře, potvrzení a další potřebné doklady lze nalézt ZDE.

Služby zaměstnanosti pro občany

Zprostředkování zaměstnání

Ztráta zaměstnání je pro většinu lidí velmi nepříjemnou zkušeností. Člověk se snaží co nejrychleji nalézt zaměstnání nové. Přitom si občas klade otázku, jak postupovat, aby šance nalézt zaměstnání dle vlastních představ byly co nejvyšší. Více informací a podrobný návod jak postupovat naleznete zde.

Žádost o zprostředkování zaměstnání

Pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání při ztrátě zaměstnání je třeba podat žádost o zprostředkování zaměstnání. Uchazečem o zaměstnání se může stát občan splňující podmínky pro zařazení do evidence a vedení v evidenci podle zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb.).
  • Formulář ke stažení – ZDE

Žádost o podporu v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí uchazečům o zaměstnání v případě splnění podmínek pro nárok na podporu v nezaměstnanosti podle zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb.). Je potřeba o ni požádat podáním Žádosti o podporu v nezaměstnanosti, která obsahuje údaje o skutečnostech rozhodných pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti. Tyto skutečnosti je třeba doložit na úřadu práce příslušnými doklady (zápočtový list, doklad o výdělku apod.). Je třeba zároveň podat Žádost o zprostředkování zaměstnání.
  • Formulář ke stažení – ZDE

Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání

Žádost se podává v případě zájmu občana o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání se může stát i občan, který pracuje, ale má zájem o to, aby mu úřad práce zprostředkovával zaměstnání. Žádost obsahuje údaje potřebné pro zařazení do evidence zájemců o zaměstnání a pro zprostředkování zaměstnání.
  • Formulář ke stažení – ZDE

Základní poučení uchazeče o zaměstnání

Dokument obsahující informace o právech a povinnostech uchazečů o zaměstnání, o podmínkách pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, o správním řízení a o podpoře v nezaměstnanosti (nárok na podporu, podpůrčí doba, výše nároku) podle zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb.). Základní poučení slouží pro informativní účely, nic se v něm nevyplňuje.
  • Dokument ke stažení – ZDE

Potvrzení

  • Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti – ZDE
  • Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti SP (služební poměr) – ZDE
  • Potvrzení zaměstnavatele o vyplacení odstupného – ZDE
  • Potvrzení o výkonu činnosti (nekolidující zaměstnání) – ZDE

Pracovní rehabilitace

Žádost o pracovní rehabilitaci

Žádost se podává v případě zájmu občana se zdravotním postižením o pracovní rehabilitaci podle §69 zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb.).
  • Formulář ke stažení - ZDE

Základní poučení účastníka pracovní rehabilitace

Dokument obsahující informace o možnosti zařazení osoby se zdravotním postižením na pracovní rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb.). Základní poučení slouží pro informativní účely, nic se v něm nevyplňuje.
  • Dokument ke stažení - ZDE

Insolvence (platební neschopnost zaměstnavatele)

Žádost o uspokojení mzdových nároků

  • Formulář ke stažení - ZDE

Doložení mzdových nároků zaměstnance

  • Dokument ke stažení - ZDE

Rekvalifikace

Zájem o zvolenou rekvalifikaci

Rekvalifikace umožňuje fyzickým osobám získat kvalifikaci pro nové zaměstnání nebo udržení stávajícího zaměstnání.
  • Více informací - zde.
  • Formulář ke stažení - ZDE

Činnost dítěte

Žádost o povolení činnosti díděte

  • Formulář ke stažení - ZDE

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře, potvrzení a další potřebné doklady lze nalézt ZDE.

Služby zaměstnanosti pro zaměstnavatele

Základní informace lze nalézt zde, informace o dotacích zde, případně další informace v tomto rozcestníku.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), definuje osoby se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány
  • invalidními ve třetím stupni,
  • invalidními v prvním nebo druhém stupni,
  • zdravotně znevýhodněnými.
Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Více informací naleznete zde.

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře, potvrzení a další potřebné doklady lze nalézt ZDE.

Příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti

Více informací naleznete zde.

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře, potvrzení a další potřebné doklady lze nalézt ZDE.

Poradenská činnost

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře, potvrzení a další potřebné doklady lze nalézt ZDE.

Pracovní rehabilitace a příprava k práci

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře, potvrzení a další potřebné doklady lze nalézt ZDE.

Rekvalifikace

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře, potvrzení a další potřebné doklady lze nalézt ZDE.

Služby zaměstnanosti pro cizince

Více informací naleznete v tomto rozcestníku.

Zelená karta

Zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn:
  • pobývat na území České republiky a
  • pracovat na pracovním místě, na které byla zelená karta vydána.
Zelená karta tedy spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání a vydává se pro:
  • typ A: pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál
  • typ B: pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen
  • typ C: pro ostatní pracovníky
Platnost zelené karty je 2 - 3 roky Více informací naleznete zde. UPOZORNĚNÍ !!! Možnost podání žádosti o zelenou kartu nebo podání žádosti o prodloužení platnosti zelené karty skončila 23. 6. 2014. Všechny vydané zelené karty však zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou a považují se za zaměstnanecké karty (platí pro ně stejná pravidla).

Zaměstnanecká karta

Zaměstnanecká karta vydaná Českou republikou je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na území České republiky. Cizinec, který má zaměstnaneckou kartu, je oprávněn:
  • pobývat na území České republiky a
  • pracovat na pracovním místě, na které byla zaměstnanecká karta vydána, a případně toto místo se souhlasem odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra změnit nebo pracovat na dalším místě či u dalšího zaměstnavatele.
Zaměstnanecká karta tedy spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání. Pro vydání zaměstnanecké karty je nezbytná pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti obsahující ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat nebo odměna cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy a týdenní pracovní doba bude činit nejméně 15 hodin. Platnost zaměstnanecké karty je na dobu výkonu zaměstnání stanovenou v pracovní smlouvě, nejdéle však na 2 roky. Více informací naleznete zde.

Žádost o zaměstnaneckou kartu

  • Formulář ke stažení - CZ
  • Formulář ke stažení - EN

Modrá karta

Modrá karta vydaná Českou republikou je povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Cizinec, který má modrou kartu, je oprávněn:
  • pobývat na území České republiky a
  • pracovat na pracovním místě, na které byla modrá karta vydána, a případně toto místo za definovaných podmínek změnit.
Modrá karta tedy spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání. Modrá karta se vydává pracovníkům s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním, kteří mají pracovní smlouvu nejméně na dobu jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a sjednanou hrubou měsíční nebo roční mzdu, jejíž výše odpovídá alespoň 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy v České republice vyhlašované sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí. Platnost modré karty je na dobu výkonu zaměstnání stanovenou v pracovní smlouvě plus 3 měsíce, nejdéle však na 2 roky. Více informací naleznete zde.

Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na území České republiky vyžadující vysokou kvalifikaci („modrá karta“)

  • Formulář ke stažení - CZ
  • Formulář ke stažení - EN

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře lze nalézt - ZDE a ZDE.

Registr poskytovatelů sociálních služeb

Žádost o registraci sociálních služeb

Žádost podává právnická nebo fyzická osoba, která hodlá poskytovat sociální služby podle zákona č. 108/2006. Součástí tohoto formuláře je i formulář „Údaje o registrované sociální službě“, který je třeba vyplnit pro každou registrovanou službu.

Oznámení o zahájení poskytování sociálních služeb

Oznámení podává právnická nebo fyzická osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a která podle paragrafu 84 zákona č. 108/2006 poskytuje na území České republiky dočasně a ojediněle sociální služby.

Údaje o registrované sociální službě

Tento tiskopis je přílohou každé z výše uvedené žádosti nebo oznámení. Formulář se vyplňuje jednotlivě pro každou registrovanou službu.

Údaje o organizačních složkách územního samosprávného celku

Příloha k žádosti o registraci sociálních služeb.

Žádost o zápis do registru poskytovatelů sociálních služeb

Údaje o místech poskytování sociální služby

Příloha k údajům o registrované službě.

Formuláře, přílohy

Veškeré formuláře a přílohy naleznete - ZDE.

ÚP Benešov

Adresa:

Dukelská 2080, 256 01 Benešov Zobrazit na mapě

Email:

posta@bn.mpsv.cz

Elektronická podatelna

podatelna@bn.mpsv.cz Více informací na stránkách ÚP Benešov

ÚP Vlašim

Adresa:

Lidická 1697, 258 01 Vlašim Zobrazit na mapě

Email:

posta.bnv@bn.mpsv.cz

Elektronická podatelna

posta.up.bnf@bn.mpsv.cz Více informací na stránkách ÚP Vlašim

ÚP Votice

Adresa:

Komenského nám. 230, 259 01 Votice Zobrazit na mapě

Email:

posta.bnq@bn.mpsv.cz

Elektronická podatelna

posta.up.bng@bn.mpsv.cz Více informací na stránkách ÚP Votice

Žádost o přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou

Důvodem pro ubytování v DPS je zejména snížená soběstačnost občana z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, z toho vyplývající potřeba pomoci při zajišťování nutných prací v domácnosti a dalších životních potřeb včetně péče o vlastní osobu. Za účelem zajištění fyzické i psychické soběstačnosti jsou v DPS těmto osobám poskytovány služby sociální péče – pečovatelská služba. Co je potřeba s sebou?
  • Žádost o přidělení bytu v DPS
  • Vyjádření lékaře o vhodnosti umístění žadatele do bytu v DPS

Formuláře, potvrzení a další doklady

Formuláře ke stažení zde pro Benešov, Vlašim a Votice.

Benešov - Dotace z Grantového fondu města Benešov

Město na základě rozhodnutí svých orgánů (Rada města Benešov, Zastupitelstvo města Benešov) poskytuje vybraným subjektům dotace za účelem podpory sociálních služeb a zdravotnictví. Žadatelem o poskytnutí dotace mohou být pouze právnické nebo fyzické osoby, které mají své působiště na území města Benešov, a které vyvíjí občansky prospěšnou činnost nikoli za účelem dosažení zisku. Více informací naleznete zde. Náležitosti žádosti o dotaci: Přílohy žádosti:
  • a) doklad o právní subjektivitě žadatele a jeho registraci (IČ) – v závislosti o jaký subjekt se jedná, např. stanovy, zakládací listiny…
  • b) doklad o vlastnictví bankovního účtu
  • c) plnomoc k jednání jménem žadatele v případě, že jménem žadatele podává žádost jiná osoba
  • d) oprávnění na základě registru poskytovatelů sociálních služeb

Benešov - Náhradní rodinná péče

Potřebné informace naleznete zde. Předepsané tiskopisy nutné k uplatnění žádosti:

Votice - Osvojení a pěstounská péče

Popis služby:
  • Vyhledává děti vhodné k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče a fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny,
  • přijímá žádosti, vede spisovou dokumentaci a zprostředkovává osvojení a pěstounskou péči,
  • poskytuje osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče
  • rozhoduje o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů, do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, do péče budoucích osvojitelů, jde-li o osvojení dítěte do ciziny nebo z ciziny,
  • poskytuje pomoc v odborné přípravě fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny.
Předepsané tiskopisy nutné k uplatnění žádosti:

Votice - Vydání speciálního označení č. O2 - pro osoby postižené úplnou nebo praktickou hluchotou

Držitelé průkazu mimořádných výhod (ZTP, ZTP/P) z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou, kteří jsou zároveň držiteli řidičského průkazu, jsou oprávněni při řízení motorového vozidla používat speciální označení vozidla O2. Co s sebou k vyřízení:
  • platný průkaz mimořádných výhod (ZTP nebo ZTP/P) vydaný z důvodu úplné nebo praktické hluchoty,
  • platný řidičský průkaz,
  • platný občanský průkaz

Votice - Vydání parkovacího průkazu označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou

Parkovací průkaz je vydáván osobám s platným průkazem ZTP nebo ZTP/P. Umožňuje těmto osobám výhody v parkování na vyhrazeném parkovišti a výhody při dodržování zákazu stání a zákazu zastavení. Dále při převozu výše uvedené osoby, není třeba vlastnit dálniční známku. Služba je bez správních poplatků. Co s sebou k vyřízení:
  • platný občanský průkaz
  • platný průkaz ZTP nebo ZTP/P,
  • průkazovou fotografii 35 x 45 mm odpovídající současné podobě,
Případně dle situace
  • při vydání označení pro nezletilé dítě: občanský průkaz zákonného zástupce a rodný list nebo občanský průkaz dítěte (není-li zapsáno v občanském průkazu zákonného zástupce),
  • při vydání označení pro osobu s omezenou způsobilostí k právním úkonům: listina o ustanovení opatrovníka a občanský průkaz opatrovníka

Votice - Agenda ustanovování zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění

Návrh na ustanovení zvláštního příjemce důchodu lze ustanovit v případech, kdy oprávněný příjemce není schopen vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu přebírat svůj důchod nebo není schopen podepsat se. Žádost o ustanovení zvláštního příjemce podává oprávněný (typ žádosti "ZPD žádá poživatel dávek"). Nemůže-li ze zdravotních důvodů tuto žádost podat, může žádost uplatnit osoba, která chce být zvláštním příjemcem důchodu oprávněného (typ žádosti "ZPD žádá za poživatele dávek"). Pokud odpadnou důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, může být na žádost původního příjemce nebo ustanoveného zvláštního příjemce zahájeno správní řízení o zrušení ustanovení zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění. Žádost se společně s lékařským potvrzením podává osobně na Odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Formuláře žádosti a lékařské potvrzení jsou k dispozici na Odboru sociálních věcí, 2. patro, vedle obřadní síně. Co s sebou k vyřízení:

MěÚ Benešov

Adresa:

Masarykovo náměstí 226 (budova B), 256 01 Benešov Zobrazit na mapě

Email (vedoucí odboru):

turkova@benesov-city.cz

Elektronická podatelna

epodatelna@benesov-city.cz Více informací na stránkách MěÚ Benešov

MěÚ Vlašim

Adresa:

Na Tenise 1566, 258 01 Vlašim Zobrazit na mapě

Elektronická podatelna

e-podatelna@mesto-vlasim.cz Více informací na stránkách MěÚ Vlašim

MěÚ Votice

Adresa:

Komenského nám. 700, 259 01 Votice Zobrazit na mapě

Email (vedoucí odboru):

sona.janousova@votice.cz

Elektronická podatelna

podatelna@votice.cz Více informací na stránkách MěÚ Votice

Česká správa sociálního zabezpečení má celkem 92 pracovišť v celé České republice. Všechna poskytují služby z oblasti sociálního zabezpečení v působnosti ČSSZ. Sociální systém České republiky přitom funguje na principu solidarity, kdy mladí svými platbami pomáhají starým, zdraví zase nemocným. Obdobné systémy jsou zavedeny ve všech vyspělých státech Evropy. Webové stránky ČSSZ.

Důchodové pojištění

Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody:

Starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu)

  • Celá charakteristika dávky - ZDE

Invalidní

  • Celá charakteristika dávky - ZDE

Pozůstalostní (vdovský a vdovecký, sirotčí)

  • Celá charakteristika dávky - ZDE
Žádosti o důchody sepisují místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Výši důchodu spočítají pracovníci ústředí ČSSZ. V zákonem stanovených případech rozhodují o dávkách důchodového pojištění příslušné orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti. ČSSZ vyplácí důchody předem. A to bezhotovostně na bankovní účet klienta nebo v hotovosti prostřednictvím České pošty. Více informací lze nalézt na stránkách ČSSZ a MPSV.

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře lze nalézt - ZDE.

Nemocenské pojištění

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí čtyři druhy dávek: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství. Osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Splnění podmínek nároku na dávky se z každé účasti na nemocenském pojištění posuzuje samostatně. Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se však poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství). Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení.

Nemocenská

Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny. Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny, avšak náhrada mzdy, platu či odměny nebude příslušet za první 3 takovéto dny. Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá doba zaměstnání, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Charakteristika dávky - ZDE.

Peněžitá pomoc v mateřství

Základní podmínkou nároku na PPM je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) v době nástupu na PPM. Nástupem se rozumí den, jenž si pojištěnka sama určí v období od počátku 8 až 6 týdne před očekávaným dnem porodu, popř. den porodu, ke kterému došlo před nástupem na PPM. Jestliže si pojištěnka tento den v tomto období neurčí, rozumí se dnem nástupu na PPM počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Nárok na dávku má i žena, která nastoupí na PPM po skončení pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Pokud pojištění nezaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (pokud pojištění trvalo alespoň po tuto dobu). Ochranná lhůta však neplyne z některých pojištěných činností (např. z dohod o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu). Charakteristika dávky - ZDE.

Ošetřovné

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Charakteristika dávky - ZDE.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

VPTM se poskytuje zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Dávka se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám zakázána. Také zaměstnankyni, která nemůže vykonávat dosavadní práci, protože podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení. Poskytuje se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Z důvodu mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje do konce 9. měsíce po porodu a u žen, které kojí, pak po dobu kojení. Charakteristika dávky - ZDE.

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře lze nalézt - ZDE.

OSVČ

Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, považuje osoba, která
  • vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
  • spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení,
  • ukončila povinnou školní docházku a dosáhla aspoň 15 let věku.
Od 1. 1. 2015 spadají do okruhu spolupracujících osob i členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu, a to dle § 13 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jestliže na ně poplatník (OSVČ) dělí své příjmy a výdaje. Osobu, která nesplňuje výše uvedené podmínky pro výkon samostatné výdělečné činnosti, tj. neukončila povinnou školní docházku a nedosáhla uvedeného věku, nelze považovat za OSVČ. Za výkon samostatné výdělečné činnosti na území ČR se považuje výkon samostatné výdělečné činnosti konané jak na území ČR, tak mimo území ČR, pokud je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z českých právních předpisů. Uvedené platí v případech, kdy není příslušnost k právním předpisům řešena příslušnou mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení nebo Nařízením EHS 1408/71 a Nařízením 574/72 a od 1. 5. 2010 Nařízením ES 883/2004 a 987/2009. Více informací naleznete v tomto rozcestníku.

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře lze nalézt - ZDE.

Pojistné na sociální zabezpečení

Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Peníze, které ČSSZ v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb. na pojistném vybere, jsou příjmem státního rozpočtu. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na:
  • nemocenské pojištění,
  • důchodové pojištění,
  • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Více informací naleznete zde.

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře lze nalézt - ZDE.

Lékařská posudková služba

Úkolem lékařské posudkové služby OSSZ/PSSZ/MSSZ je zajistit plynulé vyřizování posudkových agend v pojistných i nepojistných systémech. Pro tyto účely, ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, OSSZ posuzují svými lékaři:
  • invaliditu a změnu stupně invalidity,
  • dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,
  • schopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace pro účely příspěvku na mobilitu a pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,
  • stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči a pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením.
Více informací naleznete zde.

Osoby zdravotně znevýhodněné

Účelem uznání statusu OZZ je podpora zaměstnávání těchto osob a jejich uplatnění na trhu práce. Zaměstnávání OZZ bude ze strany státu podporováno poskytováním příspěvků zaměstnavateli. Příspěvek mohou zaměstnavatelé od úřadu práce čerpat od 1. 1. 2015. Jako OZZ bude uznán občan, který má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale jeho schopnost zůstat pracovně začleněný, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci či ji získat je podstatně omezena. Příčinou tohoto omezení je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. Kritéria jsou uvedena v právních předpisech, konkr. v § 67 zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.). Více informací naleznete zde.

Formuláře, potvrzení a další doklady

Veškeré formuláře lze nalézt - ZDE.

Odškodnění

Charakteristiky jednotlivých příspěvků lze nalézt zde.

Tiskopisy

Tiskopisy ke stažení - ZDE.

Okresní správa sociálního zabezpečení Benešov

Adresa:

Nádražní 2120, 256 01 Benešov Zobrazit na mapě

Elektronická podatelna

posta.bn@cssz.cz Více informací na stránkách OSSZ Benešov

Okresní správa sociálního zabezpečení Vlašim

Oddělení lékařské posudkové služby

Adresa:

Lidická 1697, Vlašim, 258 01 Zobrazit na mapě Více informací na stránkách Pracoviště LPS ve Vlašimi

Opatrovnictví

Veřejný opatrovník

Zákonným zástupcem osoby, jejíž svéprávnost byla soudem omezena, je soudem ustanovený opatrovník, který za takovou osobu činí úkony, jež sama činit nemůže. Opatrovnictví je jednou z forem zákonného zastoupení, kdy je jmenován opatrovník, aby hájil zájmy jiného, pokud ten nemůže zejména před úřady jednat sám. Má zastupovat např. osobu neznámého pobytu v řízeních před soudem, který takto činí, aby zajistil kontakt s příslušným člověkem, protože předpokládá, že opatrovník bude s danou osobou v kontaktu. Nepřechází na něj ale žádná práva a povinnosti, které náleží dané osobě, které byl opatrovník soudem ustanoven. Pokud je jedinec soudně omezen nebo zbaven způsobilosti k právním úkonům, je mu ustanoven opatrovník, který má hájit jeho práva a zájmy. Opatrovníkem se přednostně ustanovuje příbuzný nebo jiná fyzická osoba, jež splňuje podmínky pro to, aby jím byla ustanovena. Předpokladem pro ustanovení fyzické osoby opatrovníkem je souhlas této osoby s převzetím funkce opatrovníka. V řízení o ustanovení opatrovníka je osoba navržená do funkce opatrovníka účastníkem řízení. Opatrovník může být určen jak pro obecné zastupování, tak i pro jedno konkrétní řízení. O ustanovení opatrovníka rozhoduje pouze soud. Není-li možné ustanovit opatrovníkem fyzickou osobu, ustanoví soud tzv. „veřejného opatrovníka“ – orgán místní správy (popř. zařízení s právní subjektivitou). Ustanovení veřejného opatrovníka není vázáno na jeho souhlas. Město zastupuje osoby, jimž bylo rozhodnutím soudu ustanoveno opatrovníkem. Tyto osoby zastupuje ve všech právních úkonech, které za sebe činit nemohou. Má povinnost jednat v jejich zájmu a při výkonu své funkce spolupracovat s příslušným soudem. Dohled nad výkonem funkce opatrovníka vykonává příslušný okresní soud, který také schvaluje za opatrovníka specifické úkony. Ustanovený opatrovník činí za klienta právní úkony, spravuje jeho majetek. Spolupracuje např. s úřady a státními institucemi, soudy, zdravotnickými zařízeními, s rodinou, ubytovateli, a dalšími organizacemi a zvláště se samotným opatrovancem, kterému je nápomocen při řešení jednotlivých životních situací.

Opatrovnictví dle zákona o rodině 94/1963 Sb.

§ 83

  • (1) Vedle případu střetu zájmů zákonných zástupců a dítěte nebo mezi dětmi týchž rodičů navzájem (§ 37 odst. 1), ohrožení majetkových zájmů dítěte (§ 37b), omezení rodičovské zodpovědnosti (§ 44 odst. 2) a řízení o osvojení (§ 68b) ustanoví soud opatrovníka též v případech, kdy je to v zájmu dítěte z jiných důvodů třeba.
  • (2) V takových případech lze ustanovit opatrovníkem i orgán sociálně-právní ochrany dětí.

§ 84

Rozsah práv a povinností opatrovníka vymezí soud z hlediska účelu, pro který byl opatrovník ustanoven, aby ochrana zájmů nezletilého byla plně zajištěna.

Zbavení způsobilosti

Občanský soudní řád paragraf § 186

  • (1) Návrh na zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům (zbavení, omezení nebo vrácení způsobilosti k právním úkonům) může podat též zdravotnické zařízení, které je v takovém případě účastníkem řízení.
  • (2) Nepodal-li návrh na zahájení řízení státní orgán nebo zdravotnické zařízení, může soud uložit navrhovateli, aby do přiměřené lhůty předložil lékařské vysvědčení o duševním stavu osoby, o jejíž způsobilost k právním úkonům se jedná (dále jen "vyšetřovaný"); není-li v této lhůtě lékařské vysvědčení předloženo, soud zastaví řízení.
  • (3) Návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům může podat i ten, kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům. Jestliže však soud jeho návrh zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu, může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu jednoho roku ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, nepřísluší.
Ustanovení § 10 občanského zákoníku stanoví, že soud zbaví fyzickou osobu způsobilosti k právním úkonům, jestliže není schopna pro duševní poruchu, která není jen přechodná, činit právní úkony. Soud může způsobilost k právním úkonům omezit, jestliže je fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů schopna činit jen některé právní úkony. Úprava řízení o způsobilosti k právním úkonům je v českém právním řádu upravena v § 186 a násl. občanského soudního řádu. Řízení o zbavení, omezení nebo vrácení způsobilosti k právním úkonům může být zahájeno na návrh, ale i bez návrhu. Návrh může podat každý, kdo má způsobilost být účastníkem řízení. Soud může zahájit řízení i bez návrhu, jakmile se dozví, že v obvodě jeho působnosti je osoba, u které je důvodné podezření z duševní poruchy nebo z nadměrného požívání alkoholických či omamných látek a jedů. Místně příslušným je obecný soud fyzické osoby, o jejíž způsobilosti k právním úkonům se jedná nebo soud, v jehož obvodu je umístěno ústavní zdravotnické zařízení, kde je předmětná osoby umístěna bez svého souhlasu. Účastníkem řízení je navrhovatel (navrhovatelem může být i osoba, která žádá zbavení, omezení nebo navrácení své způsobilosti k právním úkonům) a osoba, o jejíž způsobilosti se rozhoduje, zastoupená opatrovníkem, který je ustanoven na základě ustanovení § 187 odst. 1 občanského soudního řádu. Pro toto řízení platí zásada, že soud je povinen vždy vyšetřovaného osobně vyslechnout. Od výslechu vyšetřovaného může soud upustit, nelze-li takový výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdravotní stav vyšetřovaného. Soud je povinen vyslechnout o zdravotním stavu vyšetřovaného vždy znalce. Na návrh znalce může soud nařídit, aby vyšetřovaný byl po dobu nejvýše tří měsíců vyšetřován ve zdravotnickém zařízení, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu. Ani tento posudek však nemůže nahradit další zjištění a soud by tak měl přistoupit k objasnění osobních a rodinných poměrů vyšetřovaného (např. chování vyšetřovaného v každodenním životě, hospodaření s finančními prostředky …).

Omezení způsobilosti

Rozsudkem soudu, jímž dochází k omezení způsobilosti k právním úkonům a kterým jsou vymezeny právní úkony, k nimž není účastník způsobilý, se stanoví výslovně, jaké úkony účastník platně činit nemůže, ale současně, že účastník je ke všem ostatním právním úkonům způsobilý.

§ 55 – 65 z.č. 89/2012 Sb., občanský soudní zákoník

§ 55

  • (1) K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti.
  • (2) Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.

§ 56

  • (1) Omezit svéprávnost člověka může jen soud.
  • (2) Soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí.

§ 57

  • (1) Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.
  • (2) Má-li člověk obtíže dorozumívat se, není to samo o sobě důvodem k omezení svéprávnosti.

§ 58

Soud může v průběhu řízení o omezení svéprávnosti svěřit třetí osobě provedení určitých jednotlivých právních jednání nebo správu majetku, je-li to nutné, aby se zabránilo závažné újmě.

§ 59

Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky; uplynutím doby právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do vydání nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.

§ 60

Změní-li se okolnosti, soud své rozhodnutí bezodkladně změní nebo zruší, a to i bez návrhu.

§ 61

Rozhoduje-li soud o omezení svéprávnosti člověka, může osoba jím povolaná za opatrovníka navrhnout, aby byla opatrovníkem jmenována; pokud návrh nepodá, zjistí soud její stanovisko. Je-li tato osoba způsobilá k opatrovnictví, soud ji s jejím souhlasem opatrovníkem jmenuje.

§ 62

V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi.

§ 63

Opatrovníkem nelze jmenovat osobu nezpůsobilou právně jednat nebo osobu, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy opatrovance, ani provozovatele zařízení, kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby, nebo osobu závislou na takovém zařízení.

§ 64

Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.

§ 65

  • (1) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran.
  • (2) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti.

Rozvod

Ustanovení §24 - 29 zákona o rodině, č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů

§ 24

  • (1) Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství.
  • (2) Mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody.

§ 24a

  • (1) Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 jsou splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy:
    • a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a
    • b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.
  • (2) Ustanovení § 24 odst. 2 platí obdobně.

§ 24b

  • (1) Návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství.
  • (2) Jestliže však manželé spolu nežijí po dobu delší než tři roky, soud manželství rozvede, jsou-li splněny podmínky § 24.

§ 25

Manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, které vydá soud v řízení podle § 176 občanského soudního řádu.

§ 26

  • (1) Před rozhodnutím, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.
  • (2) Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby.
  • (3) Rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno dohodou rodičů, která ke své platnosti potřebuje schválení soudu.
  • (4) Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů soud sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti, a se zřetelem na životní poměry rodičů. Dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Soud přihlédne rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a též k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů.
  • (5) Soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní.

§ 27

  • (1) Dohoda o styku rodičů s dítětem nepotřebuje schválení soudu.
  • (2) Soud však styk rodičů s dítětem upraví, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí.
  • (3) Jestliže je to nutné v zájmu dítěte, soud styk dítěte s rodičem omezí nebo jej i zakáže.
  • (4) Vyžaduje-li to zájem dítěte a poměry v rodině, může soud upravit styk dítěte s prarodiči a sourozenci.

§ 28

Změní-li se poměry, může soud změnit i bez návrhu rozhodnutí nebo dohodu rodičů o výkonu jejich rodičovských práv a povinností.

§ 29

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do jednoho měsíce po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.

Vzory pro vyplnění žádosti o rozvod

  • Žaloba o rozvod manželství, z něhož se narodily děti - ZDE
  • Žaloba o rozvod bezdětného manželství - ZDE.

Určení výchovy a výživy

Rodiče nezletilého dítěte jsou manželé

V případě, že se chcete rozvést, ale máte s manželem/manželkou společné nezletilé dítě (děti do 18 let), je nezbytné před rozvodem upravit výchovu a výživu nezletilého dítěte po rozvodu, tedy stanovit, komu bude dítě pro dobu po rozvodu svěřeno a určit výši výživného. Lze tak učinit pouze formou soudního rozhodnutí, jež může být i v podobě schválené dohody rodičů, ovšem vždy musí rozhodnout soud. Bez předchozí úpravy výchovy a výživy nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu soudem nemůže být vaše manželství rozvedeno. Lze samozřejmě žádat úpravu výchovy a výživy i pro dobu, než bude manželství rodičů rozvedeno, zejména pokud nejste schopni se na výchově a výživě nezletilého dítěte dohodnout, podmínkou pro rozvod manželství je ovšem úprava výchovy a výživy pouze pro dobu po rozvodu manželství.

Rodiče nezletilého dítěte nejsou manželé

V případě, že jste rodiči nezletilého dítěte (děti do 18 let), které se narodilo mimo manželství do partnerského vztahu a s partnerem jste se rozešli, společně nežijte či se nemůžete na výchově či výživě dohodnout, je možné podat k soudu návrh na úpravu výchovy a výživy nezletilého dítěte, kde soud rozhodne, komu bude dítě svěřeno do výchovy a současně určí výši výživného. Jste-li schopni se s druhým rodičem na výchově a výživě dohodnout, lze namísto podání návrhu k příslušnému soudu uzavřít dohodu, která určí, kdo bude mít nezletilé dítě ve výchově a jakým způsobem budou rodiče přispívat na jeho výživu. Taková dohoda nemusí být schválena soudem, můžete ji tedy uzavřít za pomoci naší advokátní kanceláře.

Styk rodiče s dítětem

Pokud je nezletilé dítě ve výchově pouze jednoho z rodičů, nezáleží na tom, zda z důvodu dohody rodičů či na základě soudního rozhodnutí, má druhý rodič právo na styk s nezletilým dítětem. Samozřejmě i nezletilé dítě má právo na styk s rodičem, pokud s ním trvale nežije. Úpravu styku s nezletilým dítětem je možné žádat i v návrhu na úpravu výchovy a výživy nezletilého dítěte, může se ale jednat i o samostatný návrh, o kterém soud rozhodne v samostatném řízení. Právo na styk rodiče s nezletilým dítětem má rodič bez ohledu na to, zda se dítě narodilo v manželství, či zda se narodilo mimo manželství z partnerského vztahu, podmínkou je pouze to, že oba rodiče s nezletilým dítětem společně nežijí. Pokud se na nás obrátíte na základě nabídky uvedené na těchto stránkách, budou vám naše služby poskytnuty na základě dále uvedených zvýhodněných podmínek.

Vzory pro vyplnění:

  • Návrh na zahájení řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu před a po rozvodu manželství jeho rodičů - ZDE
  • Návrh na zahájení řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu manželství jeho rodičů - schválení dohody - ZDE.
  • Návrh na zahájení řízení o úpravě výchovy, výživy a styku s nezletilým dítětem pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů nezletilého - ZDE.

Změna výchovného prostředí

§ 27 zákona o rodině

  • (1) Dohoda o styku rodičů s dítětem nepotřebuje schválení soudu.
  • (2) Soud však styk rodičů s dítětem upraví, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí.

Vzor pro vyplnění:

Návrh na zahájení řízení o změně výchovného prostředí nezletilého dítěte - ZDE

Více vzorů týkajících se rodinného práva

Více vzorů:

Více vzorů naleznete - ZDE

Okresní soud v Benešově

Adresa:

Masarykovo náměstí 223, 256 01 Benešov Zobrazit na mapě

Elektronická podatelna

podatelna@osoud.ben.justice.cz Více informací na stránkách Okresního soudu v Benešově